Historie Těchlovic a Vrabince.

 

   Dlouhé věky milionů let trval vývoj tvorstva na zemi.

Statisíce let pokrýval věčný led zdejší prostor. Panovalo zde polární podnebí. V dalším období nastalo značné oteplení. Ledovce ustoupily intenzivnímu záření slunce. Roztáté spousty vody vytvořily České moře, hluboké cca 300m v místech dnešních Těchlovic, ve kterém vládl život korýšů a jiných mořských živočichů,aby úplně zanikl protrhnutím mořského hřbetu Hřenského masivu.Jeho korytem dnešního Labe, odtekla voda a České moře se stalo pevninou.

            Doba ledová během dlouhých věků přešla do období subtropického podnebí.  Rostly zde pomeranče citrony, čaj a jiná tropická flora.

Otisky její nalézáme např. pod pískovcovou skálou v lupínkovém vápenci v Březinách u Děčína jako zkameněliny.

            Ze živočichů tu žily hojně různé veliké žáby velikosti dnešních králíků, plazy a mnoho různého hmyzu. V pozdějších dobách zde žil mamut, jehož stoličky zubů se na Děčínsku občas vykopávají. Několik exemplářů je uloženo v Děčínském muzeu.

            Osídlení zdejšího kraje člověkem datuje se z nejmladší doby. Prvé stopy jeho života odhadují se na 10 000 let.Nad Děčínem rozprostírá se tak zvaná Stoličná hora- Kwaderberk, kde bylo lidské sídliště  v době kamenné..Není vyloučeno , že se podobné sídliště nacházelo  i v Těchlovicích.

            Těchlovice se vyznačují cenným nálezem z doby bronzové. Tak zvaný, ,,Těchlovický poklad!“, byl vykopán roku 1881 při stavbě nádražní budovy v Těchlovicích. V hloubce cca 60cm byla vykopána hliněná nádoba se 60 kusy bronzových šperků: náramků, prstenů, jehlic, šipek do luků a podobně, které jsou z části uschovány v děčínském muzeu. Jejich stáří se odhaduje na 4 000 let.

            Konečně je v Těchlovicích pohřebiště z doby Lužické, popelnicový háj, který se nalézá v místech Přední Lhoty a směřuje směrem k Vrabinci a na opačnou stranu směrem k toku Labe. Vykopané zde popelnice jsou také uschovány v muzeu v Děčíně. Jejich stáří je odhadováno na 2-3 000 let.  

            V polovině prvého tisíciletí n. l. usadili se v našem kraji Slované. U nás to byl kmen Děčanů, kteří se usídlili po obou stranách Labe. Založeno bylo 10 obcí: Těchlovice, Křešice, Boletice, Hoštice, Dobkovice, Choratice, Malšovice, Chrochvice, Želenice a Rozbělesy. Jednotlivé obce pojmenovány byly dle jmen náčelníků- vladyků. Těchlovice dle svého vladyky Těchly. Kmen Děčanů postavil si proti nepříteli opevnění, a sice hrady: Vrabín, Vitín, Skrytín a Prosetín. Lid Těchloviců živil se zemědělstvím.

           Velký význam získávala lodní doprava po Labi. Z roku 950 pochází zpráva o tom, že císař dal postavit pevné lodě pro dopravu soli do Čech. Hlavním dovozním artiklem byla sůl, která se převážně vyměňovala za kůže, vosk a med. Dopravu zajišťovaly nákladní plachetnice, které byly proti proudu taženy lidmi-pomahači. Na těchto lodích často cestovali celé rodiny, protože jedna cesta z Hamburku do Kolína a zpět trvala asi půl roku.

Lodě plující po Labi, musely platit clo panovníkovi, které bylo vybíráno v Děčíně, Ústí nad Labem a v Lovosicích. K tomu přibývala cla ochranná, vybíraná za ochranu plavby, vybíraná pod hrady Střekov a Konigstein. Dále to byla cla vybíraná městy a správou církevních a šlechtických panství při Labi. Byla to např. Roudnice, Zálezly, Svádov a také v Těchlovicích pod Vrabincem.

            Dřevěný hrad Vrabín přečkal dobu otroctví. Dále plnil také funkci dřevěné labské strážní tvrze, a pravděpodobně, ve 12,  nebo  ve 13 století byl přebudován na hrad kamenný.

            V devadesátých letech 14. století Těchlovci obnovili na své poměry poměrně výstavný hrad Vrabník, dále zvaný Vrabinec. Po hradě se jako první psal v roce 1404 Jan z Těchlovic, písemně připomínaný již od roku 1374. Naposledy je jmenován v roce 1419 jako Ješek z Těchlovic a Vrabince. Na hradě měli žít v roce 1407 Jindřich a roku 1411 Martin Kladný z Těchlovic.

      V roce 1420 vlastnil panství Těchlovic Mikuláš z Lobkovic, který odprodal hrad Vrabín Zikmundu z Vartenberka, pánovi na Děčíně a sice za 3 000 kop grošů.Nový majitel nechal hrad adaptovat a upravit na letní sídlo pro svoji starou matku a přejmenoval ho Babí Týn.Pod hradem v jeho blízkosti byla postavena osada patřící k hradu, dnes Babětin. Zikmund z Vartenberka sice připojil hrad k Děčínu, avšak brzy ho vložil do zástavy.

     V roce 1425 zde sídlil Mikuláš z Lobkovic. Často proradný Zikmund z Vartenberka neváhal Mikuláše pozvat na hostinu, kde jej zajal a vězněním na něm vymáhal hrad Vrabinec zpět.

   Hrad Vrabinec byl v roce 1427 v majetku Anežky ze Šternberka, chotí Zikmunda z Vartenberka, podávající kněze do nedalekého Rychnova.

            Roku 1 444 napadl hrad Babí Týn litoměřický hejtman Jakoubek z Vřesovic a značně ho poškodil. Hrad byl sice narychlo opraven, ale ještě téhož roku přitáhli k hradu Lužičané, hrad zapálili a celou posádku pobili. Ještě v minulém století byl pod zříceninou hradu znatelný kamenný kříž, kde posádka hradu byla ve společném hrobě pohřbena. Lze předpokládat, že zpustošený hrad byl obnoven, ale trvale již zůstal majetkem děčínské vrchnosti. Roku 1504 je zdejší zboží ještě uváděno jako vrabinecké, avšak v letech 1515 a 1543 je hrad označován doslovně jako pustý.

             Od této doby byla využívána jen hospodářská stavení pod hradem, ve kterých byl rušný život až do druhé světové války. K pohoštění turistů sloužila hospoda přímo pod hradem. Jedním z vzácných návštěvníků se stal K.H. Mácha, který navštívil zříceninu Vrabince v roce 1833.

            Po 2. světové válce již budovy u Vrabince jen chátraly, podobně jako  sousední osada Vogelgesang (Ptačí Píseň), jejíž zbytky lemují turistickou stezku k Děčínu.