„Zničení Vrabince“

Na Vrabinci kdysi sídlil loupeživý rytíř jménem Guntram. Jeho manželka byla sestrou pána ze Střekova a pravým opakem svého muže. Byla to dobrá, čestně smýšlející žena, Jež pokaždé plakala, když její muž vyrážel se svými pacholky na lup.

U brodu v Dolním Žlebu musel být náklad velkých lodí překládán do malých člunů, jelikož z Labe trčelo obrovské skalisko. Pracoval zde výběrčí daní, který měl sluhu Andrease. Ten byl tajně spolčen s rytířem z Vrabince, jemuž vždy oznámil, kdy bude překládán bo­hatý náklad.

Jednoho dne se loupeživý rytíř od Andrease dozvěděl, že se blíží velký náklad zboží, takže se rychle vydal na dobrý lup. Když to zjis­til rytíř z Ostrého, rozhodl se Guntramúv hrad vyrabovat. Se svými pacholky se plížil přes lesy směrem k Vrabinci, vloupal se do hra­du, rychle ho vyplenil a dobrotivou rytířovu ženu uvrhl do sklepení a vsadil do želez. Poté vyrazil údolím dál k Dolnímu Žlebu a přepadl Gutrama a jeho družinu vracející se s bohatou kořistí domů. Zabil je a vrátil se na Ostrý.

Jakmile se o tom dozvěděl Wolfram ze Střekova, vyrazil k Vrabinci, aby zachránil svou sestru. Po dlouhém hledání ji nalezl polomrtvou ve sklepě v rozvalinách hradu. Odvezl ji domů a povolal nejvěhlasnější lékaře, aby ji vyléčili. Hradní paní však bohužel zemřela. Jejím posled­ním přáním bylo, aby ji bratr pohřbil na jejím milovaném Vrabinci. Od té doby bývá v období mezi Štědrým večerem a Třemi králi slyšet mezi vrabineckými rozvalinami hlasité sténání a vzdychání.