Babětín

 

 

   Obec vznikla jako zázemí pro nedaleký hrad Vrabín kolem roku 1420, kdy tento hrad koupil pro svoji matku Zikmund z Vartenberka a dal mu jméno „Babí Týn“. Během doby, kdy zde bydleli převážně Němci, se obec jmenovala „Babutin“. Současný název zřejmě obec získala až po odsunu Němců po 2. světové válce.

Dnešní problémy se sesuvem půdy se jen opakují, protože v těchlovické kronice jsou záznamy, že již před 200 lety v r. 1818 byl domek č.p.28 odsunut do středu obce, protože se rozsypal a musel být znovu postaven. Podobný záznam je z r. 1827, kdy musel být domek č.p.1 také z tohoto důvodu přenesen do středu obce.

     Na konci 18 století byly v Babětíně již 3 mlýny, první v č.p. 29, z roku 1852, druhý  mlýn v č.p.30 z roku 1861 a třetí v č.p. 31 (1868). Nebezpečný tyfus napadl okolní obce v roce 1855, nejvíce obětí, 11 osob zahynulo na tuto nemoc v Babětíně, další 3 v Milířsku  a 2 v Rytířově. V Těchlovicích úmrtí na tyfus nebylo. V roce 1865 byla postavena okresní silnice z Těchlovic do Babětína. Majitel domu č.p.29 získal v roce 1874 koncesi na vaření piva a o dva roky později také výrobu piva zahájil. Při sčítání domů a obyvatel v r. 1882 měl Babětín a Rytířov celkem 75 domů a 424 obyvatel. Obec Rytířov patřila pod Babětín až do r. 1923.

   Elektřinu do obce zavedlo babětínské osvětlovací společenstvo v roce 1927, které vybudovalo trafostanici, rozvody v obci a přípojku 10 KV z trasy Děčín-Těchlovice. Ještě kolem r. 1958, se v místní továrně, vyráběly vrtané části kartáčů a byly v provozu 2 hospody. Starší hospoda byla v domě  č.p.126 (dnes Kořanovi), bylo zde i podium pro muzikanty a často se zde pořádaly taneční zábavy a každoročně dožínky, při kterých se slavil konec žní. Po dobu samostatnosti Babětína (do r.1966) zde sídlil MNV Babětín a „kulturní dům“. Sloučením Babětína a dalších obcí s Těchlovicemi došlo také v Babětíně k přečíslování budov. Po válce zde vzniklo  JZD Babětín, které bylo v r. 1960 sloučeno s JZD v Těchlovicích a jen o 4 roky později s JZD v Boleticích. JZD v Babětíně mělo při sloučení 9 členů s osmdesáti hektary půdy. Po sloučení se zde soustředil mladý skot, aby byly využity místní pastviny.

    9. září 1965 o 22. hod vypukl v družstevní kolně v Babětíně založený požár, kterému padla za oběť celá sklizeň sena a slámy. Škoda na zásobách i budově se odhadovala částkou 180.000,-Kč. Ze založení požáru byl podezřelý Jan Jarý z Přední Lhoty, který byl zajištěn a následně za tento čin odsouzen. Zástupci JZD obcházeli místní občany a kupovali seno pro dobytek. Platili za 1q sena 60 - 65,-Kčs.

 

V roce 1967 byla budova bývalého kulturního domu v Babětíně č.p.126 prodána na rekreační chatu.